Episodes

  • 🆓 Ondřej Fúsik: Možná je to forma úniku a způsob, jak dostat v dnešní době do života strukturu a řád.
    Nov 11 2026

    Celé epizody na týden zdarma k vyzkoušení 👉 https://herohero.co/teolozky

    Vysoké zdi, hábity, zvon, který svolává k pravidelné modlitbě. Klášter si většina z nás představuje jako krásný duchovní svět, který ale patří někomu jinému. Co když je mnohem blíž, než si myslíme?

    Řádový způsob života dnes najdeme i mezi námi: u lidí s civilním povoláním, rodinou a hypotékou, kteří se přesto řídí řeholí. Poprvé v historii Teoložek vítáme hosta. Mgr. Ondřej Fúsik, Ph.D. den co den drží v rukou knihy, které kdysi opisovali mniši a mnišky, a sám žije jako adept benediktinského oblátství. Zjistíme, co vlastně řehole je, proč někdo dobrovolně přijímá pravidla v době, kdy všichni toužíme hlavně po svobodě, dozvíme se také jestli se dá modlit i cestou tramvají do práce.

    Možná nikdy nebudete bydlet v klášteře. Ale klášter může bydlet ve vás.

    Show More Show Less
    22 mins
  • 🆓 Bolest, kterou nepustíme dveřmi, si najde okno.
    Nov 4 2026

    Prožíváme svátek všech zesnulých, Dušičky. Ztráta potká každého z nás, a přesto se na ni nelze dobře připravit. Smrt blízkého člověka, ale i rozchod, náročná diagnóza, potrat, výpověď nebo konec snů o budoucnosti jsou ztrátou, která nás zasáhne a změní běh našeho života. Dnešní doba nám ukazuje, jak bolest odsunout, zastřít výkonem anebo případně zábavou.

    Co když se bolest ze ztráty nedá přeskočit, ale jen poctivě krok za krokem projít? Podíváme se, co o truchlení dnes ví psychologie. Proč známé fáze zármutku nejsou jízdní řád. Proč i smích patří k truchlení. A proč vztah s člověkem, kterého jsme ztratili, smrtí nekončí, jen mění podobu.

    Pak otevřeme Bibli, a necháme se inspirovat k tomu, jak bolest přijmout a smysluplně ji prožít. V příběhu Joba se setkáme s přáteli, kteří sedm dní mlčí, a dělají dobře. Najdeme v žalmech modlitbu, která končí ve tmě, a přesto patří do Písma. Dotkneme se i příběhu Velkého pátku.

    Nechybí ani praktická část: co truchlícím raději neříkat, a co naopak povědět, a jak se o sebe postarat, když sami truchlíme.

    Show More Show Less
    40 mins
  • 🆓 Patriarchát škodí všem, ženám i mužům.
    Oct 28 2026

    Bůh je feminista.

    Proč slovo feminismus dodnes budí tolik emocí, i když se většina lidí shodne na tom, o co mu jde? Na stejné mzdě za stejnou práci. Na tom, aby žena mohla jít večer sama domů beze strachu. A na tom, aby za znásilnění nepadaly jen podmínečné tresty. Připomeneme si, co všechno ženy nesměly ještě v době našich babiček, a proč je ženský hněv často tou nejpřiměřenější reakcí na nespravedlnost.

    Pak se přesuneme k Bibli, na kterou se po staletí odvolávali ti, kteří chtěli mít ženu o krok za mužem. Byla žena opravdu stvořena jen jako mužova pomocnice? A chtěl Bůh, aby nad ní muž vládl? Hebrejský text odpovídá jinak, než jsme byli zvyklí poslouchat z kazatelen.

    Feminismus totiž není boj proti mužům. A možná na konci zjistíme, že není ani proti Bibli. Spíš naopak.

    Show More Show Less
    40 mins
  • 🆓 Tradiční rodina? V Bibli ji nehledejte
    Oct 21 2026

    Je rodina, do které se narodíme, vždycky dar? A co když ne?

    Bible nenabízí žádnou nablýskanou rodinu jako z reklamy. Najdeme v ní sourozence, kteří se nesnesou, i manžela, který vlastní ženu vydává za sestru. Jsou v ní rodiče s oblíbeným dítětem a královský dům, kde se o bolesti mlčí tak dlouho, až to nedopadne dobře. Pojďme se podívat, co nám tyhle příběhy říkají o nás samotných.

    Proč se do sporu sourozenců obvykle zapletou i rodiče? Jak se trauma předává z generace na generaci? A proč to, co se doma neřeší, nakonec stejně vyplave na povrch?

    Zjistíme také, odkud se vzala představa, že jediná správná rodina je máma, táta a dítě. Podíváme se i na to, kolik bolesti tahle představa přinesla dětem narozeným mimo manželství, rozvedeným ženám, vdovám i vdovcům.

    A nakonec objevíme, že Bible zná i jinou cestu. Rodinu lze založit, vybrat si ji a utkat z lidí, kteří k sobě patří.

    Má mnoho barev a podob.

    A třeba je mezi nimi i ta vaše.

    Show More Show Less
    40 mins
  • 🆓Q&A – Kdo z nás dvou nedá pokoj telefonu a proč některé spory doma prostě necháváme být?
    Oct 18 2026

    Tentokrát se ptáte vy. A my jsme si nebraly servítky.

    Vaše otázky nás zavedly od toho, jak jsme se do sebe zamilovaly, až k modlitbám, které bychom nahlas raději nevyslovily. Bylo to upřímné, místy hodně vtipné a místy hodně osobní.

    Prozradíme, kdo z nás dvou nedá pokoj telefonu a proč některé spory doma prostě necháváme být. Dostaneme se i k těžším věcem: jak žít ve světě plném bezpráví, který biblický příběh se vykládá nejčastěji špatně a jestli nás víc formuje to, co jsme dostaly, nebo to, co jsme ztratily.

    A odkud jsou ty košile? Konečně to víte.

    Show More Show Less
    40 mins
  • 🆓 Kdy jste si naposledy řekli: tohle se mi povedlo?
    Sep 30 2026

    A kdy jste si naposledy řekli: mám všechno, co jsem chtěl, a stejně mi něco chybí?

    Podle toho, co považujeme za úspěch, si totiž vybíráme celý svůj život. Jenže málokdo z nás si tu otázku někdy položil nahlas.

    A tak žijeme podle definice, kterou nám podsouvá doba, reklama, sociální sítě, někdy i vlastní rodina. Otázka nezní, jestli jsme úspěšní. Otázka zní: čí úspěch to vlastně žijeme?

    V tomto díle si ukážeme, že Bible má o úspěchu úplně jinou představu než svět kolem nás. Nemluví o tom, kolik toho člověk má, ale jak plný a celý je jeho život. A nabízí obraz, který to celé otočí: strom u vody, který nese ovoce ne proto, že se snaží, ale proto, že má kořeny.

    Dozvíte se, proč se druhá polovina života nedá žít podle pravidel té první, co má společného antická filosofie s jednou modlitbou z knihy Přísloví, a proč nejzdravější prosba zní: nedávej mi chudobu ani bohatství.

    Protože úspěch, jak ho vidí Bible, není nic, co se dá nahromadit.

    Je to život, který se vydařil jako celek.

    A takový úspěch nevyhoří.

    Show More Show Less
    32 mins
  • 🆓 Na kráse záleží
    Sep 23 2026

    „Jak jsi krásná, má přítelkyně, jak jsi krásná!" Tuto větu najdeme ve Starém zákoně. A není jediná. V Bibli se mluví o kráse častěji, otevřeněji (a s větším nadšením), než bychom možná čekali.

    V této epizodě se vydáme po stopách krásy. Zeptáme se filosofie, jestli je krása ve věcech, nebo v oku toho, kdo se dívá. Podíváme se, co o kráse zjistila věda: proč se už tříměsíční děti dívají déle na tváře, které většina společnosti označí za atraktivní, a kde náš ovlivňuje kultura a zázemí, ve kterém jsme vyrostli. Otevřeně pojmenujeme i tlak, který dnes kolem vzhledu vzniká.

    Hlavně ale otevřeme Bibli. Najdeme v ní příběhy, kde krása hýbe osudy, protože má skutečnou moc. Dotkneme se Písně písní, kde se krása (ženská i mužská) oslavuje, bez poučování a bez výčitek. A kráse se věnují i žalmy. Žalmista si ze všeho na světě přeje jediné: smět se dívat.

    V evangeliích pak potkáme Ježíše, který o vzhledu lidí neřekne jediné slovo. Dotýká se těch, od kterých ostatní odvracejí zrak. O krásných skutcích mluví pořád: tam, kde čeština používá slovo „dobré", v řeckém originále zní: „krásné".

    Kde tedy krásu hledat? Bible nás učí dívat se ní z mnoha perspektiv. Snad bychom za ní nemuseli ani tolik uhánět, stačí se zastavit a potěšit se jí.

    V rubrice Mám tě přečtenou doporučujeme knihy:

    • Ženy, které běhaly s vlky
    • Víc než žena
    • Ztracenné
    Show More Show Less
    38 mins
  • 🆓 Řekni mi, co jíš, a řeknu ti, kdo jsi.
    Sep 16 2026

    Platí to víc, než si připouštíme: u stolu se rozhoduje o tom, koho pustíme blízko, čemu věříme a čeho se bojíme. Jídlo je jednou z nejzákladnějších věcí na světě, a přesto se v něm setkává tělo, vztah, dějiny i Bůh.

    V tomhle díle projdeme dějiny stolu: od antických hostin a židovské večeře, která vypráví dějiny chutí a vůní, přes středověk, kdy bylo jídlo zároveň hříchem i milostí, až po dnešek, kdy se z talíře stalo vyznání víry a z Instagramu nová liturgie. Podíváme se na muže, kterému vyčítali, že příliš jí a pije, a přesto udělal z hostiny obraz nebes. Na chléb a víno, které jsou tou nejobyčejnější a zároveň nejsvatější materií, jakou křesťanství zná. A na Boha, který se nechá pohostit, na Vzkříšeného, který jí pečenou rybu.

    Uprostřed dílu čeká příběh, který nelze vyprávět bez nepohodlných otázek: mladá žena ze čtrnáctého století, která přesvědčila papeže, stala se učitelkou církve - a skoro nejedla. Byla to svatost, nebo nemoc? A co to říká o církvi, která toto hladovění oslavovala? Nakonec zajdeme tam, kde jídlo začíná: k prvnímu jazyku lásky, kterým je krmení, k tomu, proč vaříme pro ty, které milujeme, i k tomu, proč jídlo tak často bolí.

    Tělo není překážka na cestě k Bohu. Je to místo, kde se s ním potkáváme.

    V rubrice Mám tě přečtenou doporučujeme knihy:

    • Pitomí ptáci celýho podělanýho světa
    • Po stopách divokého Boha
    Show More Show Less
    36 mins